Shetlandský pony pochází ze Shetlandských ostrovů.  Zdejší drsné počasí zapříčinilo malý vzrůst a houževnatý charakter místních poníků.  Shetlandské ostrovy jsou bezlesé,  porostlé tvrdými travinami,  a vřesem, a jelikož jsou obklopeny oceánem,  jsou velmi větrné.

  Dříve se shetlandský poník využíval k nošení břemen a k tahu. Jezdili na něm i dospělí. V průběhu století byl přivezen do Skotska, Velké Británie a do Evropy. Protože je tak malý, stal se oblíbeným jezdeckým koněm pro děti. Dětem je blízký svou velikostí i možností se při jízdě chytit jeho bujné, měkké hřívy. V 19. století pracovalo mnoho mužů, žen i dětí pod zemí v kamenouhelných dolech. Zákon však brzy zakázal v dolech práci žen a dětí. Nešťastným spojencem horníků se stal shetlandský pony. Nezřídka byl do dolů přiveden ve věku tří let a vynesen teprve až po své smrti... V roce 1885 přivezl muž jménem Eli Elliot 75 shetlandských poníků do Indiany ve Spojených státech amerických. Pony s mohutnou hřívou a kšticí, s hrubší hlavou, širokou zádí, širšími končetinami, který je dlouhověký a plodný, se brzy stal velmi oblíbeným. Necelé tři roky poté byl založen první americký Shetland Pony Club. Američané se pokoušeli plemeno vylepšit a křížili je s hackneyem a malými plnokrevníky. Díky tomu má americký shetlandský pony se svými britskými jmenovci dnes už mnoho společného-nepočítáme-li jeho bohatou hřívu a odolnost. Toto elegantní zvíře s hladkou, měkkou srstí a prostornými chody nepatří zrovna mezi levné koně.

Popis a charakteristika: Malý tělesný rámec těchto poníků se ustálil působením nehostinného podnebí a volného přírodního chovu,  jejich malé tělo má také menší povrch,  který omezuje ztrátu tělesné teploty na minimum.  Výška ponyho je v průměru 101, 6 cm.  Základní zbarvení je černé,  ale může být i kaštanové,  hnědé,  ryzé,  bílé nebo strakaté.  Srst se mění podle roční doby. V zimě je delší a dvojí (pesíky a podsada),  v létě krátká a hladká. Svým zakulaceným tělem, živýma očima, hustou a měkkou srstí a bohatou hřívou připomíná shetlandský poník roztomilého a přátelského plyšového medvídka. Jeho hlava s malýma, pěkně tvarovanýma ušima, širokým čelem a krátkým nosem je výrazná. Plece má mohutné a srázně spadající. Kohoutek je plochý, hřbet krátký a bedra široká. Hříva poníka je velmi bohatá. Nohy má poník krátké a kopyta pevná a odolná. Bez vyrovnaného charakteru a odvahy by Shetlandský pony zřejmě nepřežil "dobrodružství" v dolech! Dokáže se velmi dobře přizpůsobit a podrobí se ochotně nejtěžším podmínkám. Ale umí být také velmi umíněný,  ba dokonce tvrdohlavý jako beran! Shetlandský poník je totiž nanejvýš inteligentní i bystrý a rád svého jezdce někdy pozlobí.
Využití: V poměru ke své velikosti je maličký Shetland relativně jedním z nejsilnějších plemen na světě.  Na ostrovech se tito poníci využívají jako soumaři a tažní koně,  ale mohou v sedle nosit dokonce dospělého muže.  Vyváží se jako tažní a jezdečtí koně pro děti,  atrakce cirkusů a veřejných parků nebo zahrad.  V roce 1847,  kdy byla zakázána práce žen a dětí v dolech,  vznikla velká poptávka po shetlandech jako důlních koních,  a pro tyto účely se vedle normálního typu šlechtili větší a hrubší koně.  Nyní je však plemeno ustálené a má vynikající tělesné proporce.

Shetlandský pony se vyváží do celého světa. V USA,  v Kanadě i v Evropě jsou četné chovy,  které mají vlastní plemenné knihy.  Pravděpodobně nejvíc shetlandů se chová v Nizozemsku.  V Severní Americe se křížil s Hackney ponym a vznikl americký Shetland, a s appaloosou,  takže vznikl americký pony.  V Argentině se Shetland podílel na vzniku miniaturního plemene falabella.                                                                                                             

Texty z http://www.nasikoneaponny.estranky.cz/ a http://www.horses- online.cz.